Nechme dětem prostor

ondra_variPro někoho to je možná normální přístup. Já jsem ale trochu puntičkářka a tak jsem neměla nervy na to, nechat své malé děti pomáhat mi v domácnosti. Byla to chyba. Když je člověk nechá, zjistí, jak jsou šikovné, a že za ně opravdu nemusí všechno dělat.

Můj nejstarší syn vyrostl vedle úzkostlivé matky a je to na něm vidět. Dnes je mu 6,5 roku a stále zkouší, jestli mu ten chleba někdo namaže. Přitom všichni víme, že to umí. Ale je to zvyk a dovedla jsem ho k tomu já, takže co se divit. Jeho nesamostatnost jsme už trochu vyléčili a dost tomu i pomohla montessori školka, do které loni chodil. A mně pomohla vlastně také. Začala jsem se na to dívat rochu jinak. Prostě nemusí být vše podle mě. A ten chleba může být ukrojený i křivě, hlavně, že mu chutná.

Tak jsem stejný přístup začala praktikovat i u mladšího synka, kterému je 2,5 roku. Samozřejmě ho nepustím ke všemu, u něčeho mu asistuji a něco nechávám jen na něm. Takže si třeba ráno připravuje kaši k snídani. Zná všechny komponenty, ví, kde je najít, pomalu si zvyká i na poměry. Někdy se stane, že má v misce asi tak jednu lžičku vloček a půl krabičky semínek. Tak jsme semínka zase přesypali zpátky, řekli si, že by bylo lepší ten poměr obrátit a bylo. Nejvýchovnější by možná bylo, aby si to snědl a sám poznal, co si namíchal. Tak třeba příště ;-).

Taky ho baví krájení, takže si krájí banán do kaše nebo tofu do oběda. Prostě jsem se jen smířila s tím, že z tofu nebudou úhledné kostičky. Ale stojí to za to. Strávíme spolu víc času - není to o tom, že bych ho odháněla si hrát, když teď zrovna vařím. Pro něj je určitě smysluplnější dělat přirozené věci než si hrát s hračkami, které ho nic moc nenaučí. Je taky na něm vidět, že po takové společné akci je jaksi nasycený mou pozorností a jde si pak sám hrát nebo prohlížet knížku. No a hlavně se učí být samostatný a sebevědomý a ze mě se nestává služka.

Péče o dítě

Pokud člověk nechce myslet na sebe a své zdraví, je to jeho věc. Stará-li se ale o dítě, měl by nad věcmi více přemýšlet. Nevhodnou péčí můžeme dítěti zadělat na zdravotní a psychické problémy, kterých se bude jen těžko zbavovat. Je třeba si také uvědomit, že dítě je o kus citlivější, než dospělý člověk.

Měli bychom se proto zamýšlet nad tím, co mu dáváme jíst, jakou používáme kosmetiku, do čeho ho oblékáme, ale také, jaké prostředky na úklid používáme, čím máme nalakovaný nábytek a podobně. A v neposlední řadě bychom měli přemýšlet i nad tím, jak ho vychovávat.

Články týkající se stravy, oblečení a kosmetiky najdete v příslušných kategoriích...