Farmářské trhy

trhS velkou radostí sleduji úspěch farmářských trhů v Praze. Zdá se, že nejsem sama, kdo je přesycen "stále čerstvou" zeleninou a ovocem v obyčejných obchodech. S úspěchem se tyto trhy setkaly minulý víkend také v Plzni.

A o co jde? V zásadě o klasický trh. A tím klasický myslím tradiční, jaký byl dřív. Ne trh plný stánků s asijským textilem. Úžasnou věcí na farmářských trzích je to, že se tam prodávají výrobky z místní produkce, tudíž necestují přes půl Evropy (ani republiky). Prodávají je sami farmáři, kteří jistě mají zájem na tom, aby se k zákazníkovi dostal kvalitní čerstvý výrobek. A nejde zdaleka jen o ovoce a zeleninu. Prodává se i pečivo, sýry, maso, květiny a další.

Osobně mám pocit, že něco takového by měla být normální každodenní věc a ne něco neobyčejného. Buďme ale rádi, že se věci daly do pohybu a zájem o místní produkci roste.

Strava

Není žádným tajemstvím, že to, co jíme, má na nás obrovský vliv. Jídlo ovlivňuje nejen naše tělo, ale také mysl. Že bychom měli jíst zdravě a střídmě, každý ví. Málokdo to ale dodržuje, protože chuť je velká. Je to trénink našeho sebeovládání a hlavně naší schopnosti vnímat. Co tím myslím? Právě teď jím čokoládu, kterou zbožňuji a přemýšlím, co my na té přeslazené lepivé hmotě vlastně tak chutná. Teď si myslím, že už ji jíst nebudu, ale jsem si jistá, že po ní zase časem sáhnu a velmi pravděpodobně to bude v době, kdy nebudu v úplné psychické pohodě. Abych to řekla jinými slovy, náš způsob konzumace je velmi rychlý a bezmyšlenkovitý. Kdybychom každé sousto převalovali v puse a vnímali, co nám přináší, tak bychom poznali, co je dobré a co ne. Pochopili bysme, že řada věcí, které máme rádi, zase tak dobrá není a sami bychom je odvrhli. Nebylo by potřeba žádného odpírání. Sama jsem řadu let vegetariánka a když vidím maso, tak na něj prostě chuť nemám. Není to pro mě jídlo. Mám ale kamarádku, která se rozhodla nejíst maso, protože má ráda zvířata. Často si ale ztěžovala, že má na maso strašnou chuť. Byla nešťastná a nakonec to skončilo tak, že maso zase začala jíst.

Není dobré řídit se nějakými poučkami a násilně se je snažit zavést do svého jídelníčku. To, co by měl každý z nás dělat je, že se naučíme jíst vědomě a naše přirozená intuice už nám sama napoví, co máme jíst a co ne.

Nabízím vám tady pár pohledů do vlastní kuchyně. Můžete se inspirovat nebo nemusíte. Vše je na vás.