Když zabíjet, tak s úctou

praseOsobně jsem přes deset let vegetariánka, doma maso nejíme, takže tento problém neřeším. Myslím si ale, že ti, kdo mají potřebu maso jíst, by se měli zamýšlet nad tím, co tím podporují.

 

Stejně, jako když si koupím tričko z bavlny, měla bych si uvědomovat, co nákupem tohoto zboží podporuju, měl by i každý konzument masa vědět, za jakých podmínek se na jeho talíř dostalo. Jenže řada lidí raději zavírá oči. Kdo by se také chtěl dívat na obrázky z klasických jatek...

Nechci to tady moc rozebírat, protože je mi z toho smutno. Chci jen upozornit na to, že všechno, jídlo nevyjímaje, má nějakou minulost, než se k nám dostane, a my bychom si té minulosti měli být vědomi.

Pokud někdo nechce maso ze svého jídelníčku vyškrtnout, existují i tady alternativy. Poměrně nedávno byla na farmě v Sasově u Jihlavy otevřená biojatka. Více o nich zde.

Strava

Není žádným tajemstvím, že to, co jíme, má na nás obrovský vliv. Jídlo ovlivňuje nejen naše tělo, ale také mysl. Že bychom měli jíst zdravě a střídmě, každý ví. Málokdo to ale dodržuje, protože chuť je velká. Je to trénink našeho sebeovládání a hlavně naší schopnosti vnímat. Co tím myslím? Právě teď jím čokoládu, kterou zbožňuji a přemýšlím, co my na té přeslazené lepivé hmotě vlastně tak chutná. Teď si myslím, že už ji jíst nebudu, ale jsem si jistá, že po ní zase časem sáhnu a velmi pravděpodobně to bude v době, kdy nebudu v úplné psychické pohodě. Abych to řekla jinými slovy, náš způsob konzumace je velmi rychlý a bezmyšlenkovitý. Kdybychom každé sousto převalovali v puse a vnímali, co nám přináší, tak bychom poznali, co je dobré a co ne. Pochopili bysme, že řada věcí, které máme rádi, zase tak dobrá není a sami bychom je odvrhli. Nebylo by potřeba žádného odpírání. Sama jsem řadu let vegetariánka a když vidím maso, tak na něj prostě chuť nemám. Není to pro mě jídlo. Mám ale kamarádku, která se rozhodla nejíst maso, protože má ráda zvířata. Často si ale ztěžovala, že má na maso strašnou chuť. Byla nešťastná a nakonec to skončilo tak, že maso zase začala jíst.

Není dobré řídit se nějakými poučkami a násilně se je snažit zavést do svého jídelníčku. To, co by měl každý z nás dělat je, že se naučíme jíst vědomě a naše přirozená intuice už nám sama napoví, co máme jíst a co ne.

Nabízím vám tady pár pohledů do vlastní kuchyně. Můžete se inspirovat nebo nemusíte. Vše je na vás.