Kombucha

kombuchaS kombuchou jsem se poprvé setkala před asi 15 lety, kdy si ji doma vyráběla maminka. Jednou jsem se jí omylem napila, myslela jsem, že to je normální čaj, a byl to pro mě takový šok, že jsem s ní nechtěla mít nic společného.
Poslední dobou si jí ale oblíbil můj manžel a často si ji kupoval. Když jsem viděla ty plastové lahve, co nosí domů, musela jsem zakročit :-). Takže teď pěstuji kombuchu ve dvou sklenicích a musím říct, že jsem jí také přišla na chuť.
Kombucha je, jak jsem se dočetla, symbiózní kultura kvasinek a bakterií. Tato "houba" se vkládá do oslazeného čaje, kde se nechá asi 8 - 10 dnů. Poté se vyndá, nápoj slije a může se pít. Kombuchu lze používat pořád dokola. Stačí ji omýt a dát do nového čaje. Přidává se ještě malé množství vyrobeného nápoje. Nejlépe prý roste v černém čaji oslazeném bílým cukrem. Já používám hnědý a nemám pocit, že by to nějak zásadně vadilo, i když se občas uvádí, že jiné cukry kombucha nedovede správně rozložit. Podobně je to i s druhem čaje. Nejlépe prý roste v černém. Já to střídám. Občas dělám černý, občas zelený nebo šípkový. Stejně jako u cukru nemám pocit, že by jedno nebo druhé bylo lepší či horší.
Kombucha má spoustu léčivých účinků a je vhodná pro každého. Jenom jsem si ji zatím netroufla dát svému 15 měsíčnímu synovi. Údajně tam při kvašení vzniká malé množství alkoholu a někde se uvádí, že by se proto neměla podávat dětem mladším 2, jinde uvádí až 3 let.
Na závěr ještě doporučení, která zatím nemám vyzkoušená. Protože se kombucha v čaji stále množí, je třeba ji postupně odebírat. Z odebrané můžete založit novou pěstební nádobu, nebo ji využít následovně: 
  • Kombucha je údajně výborné hnojivo, takže ji lze využít k hnojení rostlin nebo ji dát do kompostu.
  • Nakrájená nebo rozmixovaná lze použít jako pleťová maska. Pleťovou masku lze udělat i z nápoje smícháním stejného množství nápoje a smetany.
  • Kombuchový nápoj můžete přidávat i do koupele nebo jím oplachovat vlasů.

Strava

Není žádným tajemstvím, že to, co jíme, má na nás obrovský vliv. Jídlo ovlivňuje nejen naše tělo, ale také mysl. Že bychom měli jíst zdravě a střídmě, každý ví. Málokdo to ale dodržuje, protože chuť je velká. Je to trénink našeho sebeovládání a hlavně naší schopnosti vnímat. Co tím myslím? Právě teď jím čokoládu, kterou zbožňuji a přemýšlím, co my na té přeslazené lepivé hmotě vlastně tak chutná. Teď si myslím, že už ji jíst nebudu, ale jsem si jistá, že po ní zase časem sáhnu a velmi pravděpodobně to bude v době, kdy nebudu v úplné psychické pohodě. Abych to řekla jinými slovy, náš způsob konzumace je velmi rychlý a bezmyšlenkovitý. Kdybychom každé sousto převalovali v puse a vnímali, co nám přináší, tak bychom poznali, co je dobré a co ne. Pochopili bysme, že řada věcí, které máme rádi, zase tak dobrá není a sami bychom je odvrhli. Nebylo by potřeba žádného odpírání. Sama jsem řadu let vegetariánka a když vidím maso, tak na něj prostě chuť nemám. Není to pro mě jídlo. Mám ale kamarádku, která se rozhodla nejíst maso, protože má ráda zvířata. Často si ale ztěžovala, že má na maso strašnou chuť. Byla nešťastná a nakonec to skončilo tak, že maso zase začala jíst.

Není dobré řídit se nějakými poučkami a násilně se je snažit zavést do svého jídelníčku. To, co by měl každý z nás dělat je, že se naučíme jíst vědomě a naše přirozená intuice už nám sama napoví, co máme jíst a co ne.

Nabízím vám tady pár pohledů do vlastní kuchyně. Můžete se inspirovat nebo nemusíte. Vše je na vás.