Základní recept na kváskové pečivo

chleb2Svoje první kváskové chleby jsem začala dělat podle receptu, kdy bylo těsto řidčí a lilo se do formy. Často se mi ale stávalo, že byl chleba uvnitř hodně hutný, někdy až mazlavý. Teď mám recept, na který  nedám dopustit.

Původně to je recept na dalamánky, ale dá se z toho dělat cokoliv. Můžeme různě obměňovat nejen tvary, ale i druhy mouky, semínka, koření apod. Děti to baví. Dělají si své tvary a sypou tím, co mají rády.

Základní ingredience jsou:

  • 300 g aktivního kvásku,
  • 350 g celozrnné pšeničné mouky,
  • 150 ml vody,
  • 10 g soli,
  • 3 g kmínu.

Nejprve si připravím kvásek. Mám ho stále v klasické sklenici na med  (objem 3/4 litru). Večer před pečením kvásek namnožím tak, že přidám žitnou mouku a vodu cca do 2/3 - 3/4 objemu sklenice. Ráno mám ideálně plnou sklenici kvásku, ze které odleji 300 g, zbytek dokrmím jednou lžící mouky a vody a nechám na příště. Klidně můžu ten večer zase zadělat na další den.

Do kvásku pak přidám 350 g mouky. V základním receptu byla pšeničná celozrnná, ale dá se experimentovat. Já dávám nejčastěji 50 - 100 g amarantové a zbytek celozrnné pšeničné. Přidáme sůl, kmín a vodu a uděláme těsto. Stejně jako s moukou se dá obměňovat i koření. Můžeme přidat například  fenykl nebo jiné bylinky. Vodu doporučuji přidávat postupně podle konzistence těsta. Pokud budete mít řidčí kvásek, bude jí stačit méně. Těsto by mělo držet pohromadě, nezůstávat nalepené na míse, ale zároveň by trochu lepivé být mělo. Tak aby se s ním dobře manipulovalo.

Těsto nechám v míse pod utěrkou kynout cca 1 hodinu. Pak z něj udělám požadovaný tvar - buď jenom bochník chleba, nebo bagety, dalamánky, dají se i pletýnky, prostě co se vám zrovna líbí. Hotové výtvory dám na plech na pečící papír, navlhčím po povrchu vodou, přikryju utěrkou a nechám další 1,5 hodiny odpočívat. Poté pomažu bochánky (nebo co mám zrovna vytvořené) rozšlehaným vajíčkem a posypu, na co je chuť. Nejlepší je mák, sezamové semínko a drcené ovesné vločky. Dám do trouby na 210°C a peču 30 minut. Po upečení nechám na mřížce alespoň hodinu odpočinout a vychladnout.

Je to poměrně rychlé, člověku to zase tak moc práce nedá, jen je potřeba být cca ty 4 hodiny doma. Já dělám těsto ráno, takže na odpolední svačinu máme dávno upečeno. Pokud ale někdo chodí do práce, tak se dá péct i odpoledne a je napečeno na druhý den na snídani.

kvsek
Kvásek
tsto_ped_kynutm
Těsto před kynutím
chleba_k_peen
Chleba před pečením
upeen_chleba
Upečený chleba

Strava

Není žádným tajemstvím, že to, co jíme, má na nás obrovský vliv. Jídlo ovlivňuje nejen naše tělo, ale také mysl. Že bychom měli jíst zdravě a střídmě, každý ví. Málokdo to ale dodržuje, protože chuť je velká. Je to trénink našeho sebeovládání a hlavně naší schopnosti vnímat. Co tím myslím? Právě teď jím čokoládu, kterou zbožňuji a přemýšlím, co my na té přeslazené lepivé hmotě vlastně tak chutná. Teď si myslím, že už ji jíst nebudu, ale jsem si jistá, že po ní zase časem sáhnu a velmi pravděpodobně to bude v době, kdy nebudu v úplné psychické pohodě. Abych to řekla jinými slovy, náš způsob konzumace je velmi rychlý a bezmyšlenkovitý. Kdybychom každé sousto převalovali v puse a vnímali, co nám přináší, tak bychom poznali, co je dobré a co ne. Pochopili bysme, že řada věcí, které máme rádi, zase tak dobrá není a sami bychom je odvrhli. Nebylo by potřeba žádného odpírání. Sama jsem řadu let vegetariánka a když vidím maso, tak na něj prostě chuť nemám. Není to pro mě jídlo. Mám ale kamarádku, která se rozhodla nejíst maso, protože má ráda zvířata. Často si ale ztěžovala, že má na maso strašnou chuť. Byla nešťastná a nakonec to skončilo tak, že maso zase začala jíst.

Není dobré řídit se nějakými poučkami a násilně se je snažit zavést do svého jídelníčku. To, co by měl každý z nás dělat je, že se naučíme jíst vědomě a naše přirozená intuice už nám sama napoví, co máme jíst a co ne.

Nabízím vám tady pár pohledů do vlastní kuchyně. Můžete se inspirovat nebo nemusíte. Vše je na vás.