Zimní snídaně

porridgeDnes, kdy je nabídka v obchodech stále stejná, je těžké vnímat odlišnosti ve stravování v jednotlivých ročních obdobích. Proto doporučuji vyměnit supermarkety za farmářské obchody. Ty jsou v současné době o poznání chudší ve své nabídce. A je to tak v pořádku. Pro lidský organismus není dobré stravovat se stále stejně. Je třeba reagovat na přírodu a její cykly.

Strava v zimě by měla být zahřívací. Hned ráno je dobré nastartovat teplým jídlem, které vám dodá energii. Pokud máte rádi sladké, je ideální kaše v různých obměnách. Pokud slané, je výbornou variantou zeleninová polévka.

Řada lidí má ráno naspěch a je pro ně nepředstavitelné, že by měli vařit. Polévku je možné udělat i den předem. Stačí zeleninový vývar s kořenovou zeleninou. Nic složitého. Ráno jenom ohřejete.

Co se týče kaší, tak úplně nejrychlejší variantou je vločková kaše. Já mám stále zásobu vloček, které ráno jenom zaliju horkou vodou, nechám cca 5 minut nabobtnat, přidám rozinky nebo jiné sušené ovoce a je hotovo. O nic delší příprava než mazání chleba.

Vedle vloček můžou být dalším základem pro kaši jáhly, polenta nebo například pohanka. Přidat lze, jak už bylo zmíněno, jakékoliv sušené ovoce (rozinky, brusinky, třešně, křížaly,...), rozvařená jablka, povidla, oříšky a různá semínka. Dochutit lze javorovým sirupem, skořicí, medem. Variací je celá řada. Záleží na chuti každého.

Taková hutnější snídaně je ideální přibližně kolem deváté hodiny. To může být pro řadu pracujících lidí problém. Zkuste si na ně zvyknout tedy alespoň o víkendu.

 

Strava

Není žádným tajemstvím, že to, co jíme, má na nás obrovský vliv. Jídlo ovlivňuje nejen naše tělo, ale také mysl. Že bychom měli jíst zdravě a střídmě, každý ví. Málokdo to ale dodržuje, protože chuť je velká. Je to trénink našeho sebeovládání a hlavně naší schopnosti vnímat. Co tím myslím? Právě teď jím čokoládu, kterou zbožňuji a přemýšlím, co my na té přeslazené lepivé hmotě vlastně tak chutná. Teď si myslím, že už ji jíst nebudu, ale jsem si jistá, že po ní zase časem sáhnu a velmi pravděpodobně to bude v době, kdy nebudu v úplné psychické pohodě. Abych to řekla jinými slovy, náš způsob konzumace je velmi rychlý a bezmyšlenkovitý. Kdybychom každé sousto převalovali v puse a vnímali, co nám přináší, tak bychom poznali, co je dobré a co ne. Pochopili bysme, že řada věcí, které máme rádi, zase tak dobrá není a sami bychom je odvrhli. Nebylo by potřeba žádného odpírání. Sama jsem řadu let vegetariánka a když vidím maso, tak na něj prostě chuť nemám. Není to pro mě jídlo. Mám ale kamarádku, která se rozhodla nejíst maso, protože má ráda zvířata. Často si ale ztěžovala, že má na maso strašnou chuť. Byla nešťastná a nakonec to skončilo tak, že maso zase začala jíst.

Není dobré řídit se nějakými poučkami a násilně se je snažit zavést do svého jídelníčku. To, co by měl každý z nás dělat je, že se naučíme jíst vědomě a naše přirozená intuice už nám sama napoví, co máme jíst a co ne.

Nabízím vám tady pár pohledů do vlastní kuchyně. Můžete se inspirovat nebo nemusíte. Vše je na vás.