Zjemnění chuti

food

Většina čtenářů asi ví, že běžně dostupné jídlo je plné různých, často jedovatých, dochucovadel. Nejběžnějším je asi glutamát sodný, oblíbený zvýrazňovač chuti. Proč ale potřebujeme chuť uměle zvýrazňovat? Upřímně nevím, kde se vzala potřeba vytvářet umělou chuť. Možná snaha potraviny zlevnit. Dnes se používá příliš nekvalitních surovin, které jsou bez chuti, tak se jim dodává uměle. To je ale jenom moje teorie.

 

 

Každopádně fakt je ten, že skutečnost taková je. Mě vyléčila moje lenost. Když můj první syn dospěl do věku 7 měsíců a já začala vařit příkrmy, nechtělo se mi vařit zvlášť pro něj a zvlášť pro sebe. Tak jsem udělala jen jedno jídlo, část rozmixovala a druhou část snědla. Vařila jsem pouze z domácí zeleniny, v páře a samozřejmě bez dochucování. Výsledek byl ten, že se mi chuť zjemnila. Najednou jsem cítila tu lahodnou výtečnou chuť čerstvé zeleniny, která vyrostla na zahrádce mých rodičů. Postupně jsem začala omezovat solení i v případě, že jsem vařila pro manžela, přestala jsem v zimě kupovat rajčata, zaměřila se na bioprodukty. Výsledek je ten, že z výrazných chemických chutí mi je špatně. Tělo se tak zjemnilo, že běžně dostupnou stravu odmítá. Když procházím supermarketem nebo běžným obchodem, nevím, co mám kupovat. Z potravin, které jsem dřív běžně jedla, se mi dělá zle.

Moje současné stravování rozhodně není ukázková zdravá strava, nicméně postupně vše vylepšuji a moc dobře poznám, když sním něco, co už je pro mé tělo moc. Nejsem ale zastánce prudkých změn, takže jídelníček vylepšuji postupně. Vybírám si kvalitní zeleninu, mléčné výrobky omezuji a kupuji většinou bio nebo farmářské, když vařím pro sebe a děti, vůbec nesolím, omezuji cukr, chleba peču kváskový, snažím se vyhýbat polotovarům a ohřívaným jídlům. Více konzumuji oleje a semínka, do jídelníčku jsem zařadila konopný protein, začala jsem se zajímat o raw stravu. Postupuji dál a dál.

Každé jídlo má energii, záleží jen na nás, jak kvalitní energii do sebe chceme dostat.

 

Strava

Není žádným tajemstvím, že to, co jíme, má na nás obrovský vliv. Jídlo ovlivňuje nejen naše tělo, ale také mysl. Že bychom měli jíst zdravě a střídmě, každý ví. Málokdo to ale dodržuje, protože chuť je velká. Je to trénink našeho sebeovládání a hlavně naší schopnosti vnímat. Co tím myslím? Právě teď jím čokoládu, kterou zbožňuji a přemýšlím, co my na té přeslazené lepivé hmotě vlastně tak chutná. Teď si myslím, že už ji jíst nebudu, ale jsem si jistá, že po ní zase časem sáhnu a velmi pravděpodobně to bude v době, kdy nebudu v úplné psychické pohodě. Abych to řekla jinými slovy, náš způsob konzumace je velmi rychlý a bezmyšlenkovitý. Kdybychom každé sousto převalovali v puse a vnímali, co nám přináší, tak bychom poznali, co je dobré a co ne. Pochopili bysme, že řada věcí, které máme rádi, zase tak dobrá není a sami bychom je odvrhli. Nebylo by potřeba žádného odpírání. Sama jsem řadu let vegetariánka a když vidím maso, tak na něj prostě chuť nemám. Není to pro mě jídlo. Mám ale kamarádku, která se rozhodla nejíst maso, protože má ráda zvířata. Často si ale ztěžovala, že má na maso strašnou chuť. Byla nešťastná a nakonec to skončilo tak, že maso zase začala jíst.

Není dobré řídit se nějakými poučkami a násilně se je snažit zavést do svého jídelníčku. To, co by měl každý z nás dělat je, že se naučíme jíst vědomě a naše přirozená intuice už nám sama napoví, co máme jíst a co ne.

Nabízím vám tady pár pohledů do vlastní kuchyně. Můžete se inspirovat nebo nemusíte. Vše je na vás.