Poslouchejme svůj instinkt...

MbabyNěkdy mě docela překvapuje, jak moc jsme schopni potlačovat svůj instinkt a řídit se tím, co nám říká někdo jiný, i když cítíme, že to je špatně.

Před časem mě trochu nadzvedla reklama na dětskou výživu, ve které tvrdí, že dítě potřebuje o x % víc tohoto vitamínu než dospělí, a naopak o x % méně nějakého minerálu. A protože je to tak jiné, je lepší dát přednost jejich příkrmům ze skleniček před čerstvě připraveným příkrmem doma. Jako kdyby si ta procenta dospělí hlídali. Běžný člověk to nedělá ani u sebe ani u dětí. Není třeba. Stačí mít pestrou stravu. A hlavně čerstvou!

Já jsem svému synovi dělala zásadně příkrmy doma. Měla jsem štěstí, začínali jsme s nimi v létě, kdy byl dostatek surovin. I tak si ale nedovedu představit, že bych ho ládovala příkrmy ze skleniček, nejlépe ještě ohřátými v mikrovlnce...

Tohle je proti zdravému rozumu. Chápu ještě, že někteří rodiče dávají dětem skleničky kvůli nedostatku času, nechápu ale, že může někdo věřit tomu, že je to pro to dítě lepší.

Další podobný nesmysl jsem si přečetla nedávno na idnes. V článku o tom, jak se nestat obětí dítěte, jsem se v jedné ze skvělých rad dozvěděla: "Jestliže máte doma křiklouna, ujistěte se, že pláč nemá objektivní příčinu. Pokud je vše v pořádku, pochovejte, pomazlete, ale dlouho nenoste." Já sice nejsem příznivcem toho, nechat dítě vyřvat. Nehledě na skutečnost, že nevím, jak se mám ujistit, "že pláč nemá objektivní příčinu".  Nemyslím si, že by dítě plakalo jen pro zábavu, tudíž každý pláč má objektivní příčinu. Nicméně úžasná věta byla hned ta následující: "Jde to sice proti základnímu mateřskému instinktu, ale z hodinového nošení na ruce budou dvě, tři, čtyři...". Osobně bych se nikdy nestavěla proti mateřskému instinktu. Z nějakého důvodu ho máme, tak proč ho potlačovat.

Dost často se ze všeho dělá věda. Rádoby odborníci nám tvrdí, jak vlastně ničemu nerozumíme a musíme na všechno dostat návod. Já myslím, že sami poznáme, co je dobré a co ne. Občas si sice nejsme jisti, protože svůj přirozený instinkt dlouhodobě potlačujeme, ale je to o tom ho zase najít. Nad ničím zbytečně nedumat, nestudovat tabulky, ale prostě žít ;-).