Kompostér do bytu i na zahradu

Zaměřili jste se někdy na to, jak velkou část vašeho odpadu tvoří biologické zbytky? Přitom existuje velmi jednoduchý způsob, jak ještě jednou upotřebit všechny ty ořezky zeleniny, lógr, skořápky z vajec, spadané listí, plevel, posekanou trávu, ořezané větve… Ano, tušíte správně. Jde o kompostování, které už v současnosti není určené jen pro majitele zahrad. Ale o tom už si povíme víc přímo v článku.

Kompostér do bytu i na zahradu
Fotka od Herbert z Pixabay

K čemu mi bude kompost?

To je možná otázka, kterou jste si položila i vy. Odpověď je nasnadě: Kromě toho, že se takto jednoduše zbavíte biologického odpadu, získáte i kompost, tedy kvalitní hnojivo. Pokud se rozhodnete kompostér vyzkoušet, budete tak vlastně vracet živiny znovu do půdy. A uvidíte, že radost z toho budete mít nejen vy, ale i vaše záhonky a květináče.

 S ohledem na to, jestli máte byt nebo dům se zahradou, pak už jen zvolíte velikost kompostéru. Do bytu si vyberete malý designový kousek, který vyprodukuje kompostu tak akorát pro vaše bylinky, pokojové rostlinky a květináče za oknem, zatímco na zahradu vyberete pochopitelně velký kompostér.

Kompostéry do bytu

Kompostér do bytu i na zahradu
Fotka od vermikompostuj.cz

Možnost kompostování v bytě je poměrně nová. Volit přitom můžete hned z několika tipů. Pojďme si je přehledně představit:

  • Vermikopostér: Vysoká nádoba s několika party, ve které odvádí hlavní práci žížaly. Ty odpad zpracují a naopak vyprodukují kompost, který se může rozložit ještě na tzv. žížalí čaj. Kompost vzhledem připomíná hlínu, v případě čaje jde o tekutinu. Oba zmíněné výsledky žížalí práce se ale skvěle hodí ke hnojení rostlin.
  • Bokashi kompostér: Pokud se nechcete starat o žížaly, je pro vhodnější právě Bokashi kompostér. I v tomto případě jde o nádobu s několika patry, namísto živočichů v ní však pracují mikroorganismy. Mezi biologické zbytky stačí přidat fermentovaný substrát, který obsahuje právě zmíněné mikroorganismy. Ty pracují oproti obvyklému kompostu bez přístupu vzduchu.
  • Automatický kompostér: Je přístroj, který potřebuje elektrickou energii. Díky tomu funguje rychle a efektivně. Zahřívá zbytky z kuchyně na 60° Celsia a zároveň je prohazuje, míchá a provzdušňuje.

S domácími kompostéry je trochu víc práce, než s těmi klasickými venkovními, které známe ze zahrad. Jejich výsledek je ale často mnohem efektivnější, kompost je bohatší na živiny a další přínosné látky. Je nutné starat se o žížaly, případně dokupovat kompostovací substrát či sáčky.

Další nevýhodou může být zápach. Řada moderních kompostérů se jej snaží opravdu eliminovat, podle recenzí uživatelů se to někdy daří lépe, jindy hůře. Tuto problematiku je určitě dobré vzít v úvahu předem. Problém se teoreticky řeší v případě, že máte možnost umístit jej do technické místnosti či na balkón, kde slabý zápach ničemu nevadí.

Kompost na zahradě

Kompostér do bytu i na zahradu
Fotka od Manfred Antranias Zimmer z Pixabay

Také při zakládání zahradního kompostu začněte v první řadě výběrem místa. Zde totiž není žádná možnost, jak se zbavit případného zápachu, volte proto odlehlý kout zahrady, který je zároveň dobře dostupný např. kolečkem. Jaké typy zahradního kompostování existují?

  • Kompostová hromada: Jedná se o 1,5 metrů širokou a zhruba 1 metr vysokou hromadu. Na jednom jejím konci vrstvíte biologický odpad, na druhé straně jej, už zpracovaný, posléze odebíráte. Jde však o nevzhledné řešení.
  • Kompostér z latí: Jednoduché a efektivní řešení. Do této ohraničené nádoby shora přihazujete odpad a spodem (pomocí vyjímatelné části) vybíráte výsledný kompost.
  • Termokompostér: Velká plastová nádoba s víkem. Stejně jako v ostatních případech, i zde do ní jednoduše vrstvíte biologický odpad. Potom jej však zavřete víkem, což umožní, aby se uvnitř udělalo teplo a všechny procesy probíhaly rychleji.

O takový kompost není náročné se starat. Jednou za čas ho stačí provzdušnit (např. proházet vidlemi) a můžete jej obohatit tzv. hrubou vrstvou. Jde o mulčovací kůru, slámu nebo větve. V kompostu tak bude lépe proudit vzduch a pracující organismy budou mít lepší přístup ke kyslíku.

Co všechno se dá zužitkovat?

Prakticky cokoliv. Jde o všechny zbytky zeleniny a ovoce (i citrusových plodů), čajové sáčky a sedlina z kávy, skořápky z vajec i ořechů, zahradní odpad (spadané listí, plevel, větve, zbytky rostlin, tráva, hnůj).

Vyvarovat byste se naopak měli umělým materiálům a zvířecím exkrementům, které mohou celý kompost znehodnotit. Vhodné nejsou ani zbytky nemocných rostlin, ryby, maso či pečivo, popel z ohně i z cigaret, jedovaté rostliny, kůže, tuk a oleje.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *